pomáháme

Pomocné tlapky o. p. s. - asistenční psi pro
zdravotně postižené

Helppes - Centrum výcviku psů pro postižené o.s.®

 O.S. Srdcem pro kočky

nadační fond Pes v nouzi

SmartDog s.r.o. Slovensko

Za Sultánem a Tyrlem

Babiččino údolí, kde se odehrával částečně autobiografický příběh malé Barunky z pera Boženy Němcové, je pro sentimentální čtenáře takřka posvátné. Bez ohledu na knihu je nutno připustit, že tato lokalita nepostrádá magickou krásu a půvab a nepochybně stojí za návštěvu.

 

Naši pouť zahájíme v Ratibořicích u Hereckého domu Viktorka, kde se nachází první herecké muzeum v Česku. Nápad vytvořit toto unikátní muzeum se zrodil v hlavě režiséra Tomáše Magnuska, který se postaral i o jeho realizaci. Muzeum se podařilo zpřístupnit veřejnosti v květnu 2017.
Nedaleko za muzeem narazíme na informační centrum, kde se můžeme zásobit mapami a průvodci. To se ovšem nacházíme již na dohled slavného sousoší babiččina pomníku od sochaře Otto Gutfreunda z roku 1923. Babiččin pomník se sochami v nadživotní velikosti měl být umístěn původně uprostřed louky. Postavy měly budit dojem, že se navracejí ze zámku na Staré bělidlo, avšak tehdejší majitel se obával, že mu nadšení turisté budou šlapat po trávě a s umístěním nesouhlasil. Proto je sousoší dnes umístěno hned u cesty. Není bez zajímavosti, že se slavnostního poklepání na základní kámen zúčastnil v roce 1920 sám Alois Jirásek. (O rok později zde byl natočen i první – ještě němý – film Babička.)
Se vší úctou k Otto Gutfreundovi mi postava Babičky připadá až nepřátelsky zachmuřená; více mě však trápilo, že jsem u psů nerozeznal, který je Sultán a který Tyrl (etymologie tohoto jména je mi záhadou a jasno mi do mých úvah nepřinesla ani moje žena germanistka).
Záhadu Tyrlova podivného jména můžeme spláchnout či zajíst v blízkém Rudrově mlýně, kde nás přivítá usměvavý pan mlynář a pozve nás na vynikající speciality místní kuchyně. Dlužno podtrhnout, že psi jsou zde přátelsky vítáni. Rudrův mlýn je jedním z dějišť románu Boženy Němcové. Mlýn byl do dnešní podoby přestavěn v 18. století. Zájemci si mohou prohlédnout nejen technické vybavení, ale i obydlí mlynáře a jeho rodiny.

Staré bělidlo a Viktorčin splav

Po občerstvení v Rudrově mlýnu budeme opět kolem Babiččina sousoší pokračovat kouzelným údolím kolem impozantních prastarých dubů ke Starému bělidlu – romantické dřevěné chaloupce pokryté šindelovou střechou na břehu Úpy, kterou postavil v roce 1797 mlynář Antonín Rudr. Právě na Staré bělidlo Božena Němcová umístila stěžejní děj své nejznámější knihy.
V roce 1844 zde Božena Němcová prožila nezapomenutelné prázdniny se svými dětmi. Zde se také natáčel slavný film Antonína Moskalyka Babička. Ve Starém bělidle si samozřejmě můžeme prohlédnout i dobový interiér.
Nedaleko chalupy nalezneme legendární Viktorčin splav, kde měla šílená Viktorka hodit své nemluvně do vod Úpy a pak mu sem chodit zpívat ukolébavky. Dnešní splav se od původního dřevěného splavu liší: železobetonový jez byl totiž postaven vedle původního. Tok řeky zde byl více narovnán (při natáčení Moskalykova filmu Babička byl kvůli „autenticitě“ současný splav alespoň obložen kulatinou z velkých stromů).
Když se dosytosti pokocháme údolím, zamíříme na zámek „paní kněžny“.



Ratibořický zámek

Panské sídlo v Ratibořicích je doloženo již ve 14. století. Původní tvrz počátkem osmnáctého století přestavěl po vzoru italských letohrádků Lorenzo Piccolomini na letní lovecké sídlo. Roku 1792 zakoupil náchodské panství Petr Biron – vévoda kuronský a zaháňský; po jeho smrti jej zdědila jeho nejstarší dcera Kateřina Frederika Vilemína Benigma, a právě ona je „paní kněžnou“ z románu Babička. Ta si Ratibořice zvolila za své stálé letní sídlo, které v letech 1825 – 1826 nechala přebudovat ve stylu klasicismu a empíru. U zámku také nechala zbudovat přírodně krajinářský park, který byl postupně rozšiřován do dalších částí údolí řeky Úpy.
Zámek, oranžerie i park nepochybně stojí za návštěvu. Těžko si však mohu odpustit povzdech, že - zvláště když se jedná o národní kulturní památku – jsou hospodářské budovy v okolí zámku až trestuhodně zanedbané.
Určitě si nenecháme ujít lovecký pavilon v romantickém lesnatém prostředí směrem na Českou Skalici u ratibořické Bažantnice. Empírová stavba byla postavena v roce 1800 a její dominantu tvoří portál se dvěma dórskými sloupy.

Česká Skalice

Po červené turistické značce zamíříme do České Skalice. Zde nalezneme muzeum Boženy Němcové, před nímž stojí v parčíku pomník Barunky Panklové (byl odhalen roku 1970 a jeho autorkou je akademická sochařka Marie Uchytilová – Kučová).
Nepochybně nás okouzlí i návštěva Barunčiny školy (stavba musela být zadaptována, neboť kdysi dvě třetiny školy při požáru lehly popelem; navíc byl komplex v sedmdesátých letech 20. století doplněn atriovou stavbou).

Rozkošná Rozkoš

Přímo u České Skalice se nachází přehradní vodní nádrž Rozkoš (o rozloze 800 ha), která bývá nazývána východočeským mořem. Vodní dílo bylo zbudováno jako zádržná nádrž proti povodním na řece Úpě. Zároveň se však stalo malým rájem vyznavačů vodních sportů, zejména plachtařů, ale i rybářů.


Rady do batohu

V turistické sezóně můžeme absolvovat výlet celkem na lehko: na cestě nalezneme dostatek možností k občerstvení jak pro sebe, tak i pro své čtyřnohé přátele. Mimo sezónu je nabídka slabší, takže se dostatečně vybavíme svačinou i nápoji.
K orientaci v popisované oblasti nám dobře poslouží mapa Klubu českých turistů č. 25 – Podoorlicko a okolí Babiččina údolí.
Naší trasou vede Naučná stezka Babiččino údolí, která je bohatě zásobena informačními tabulemi. V infocentru si můžeme zakoupit i kvalitního tištěného průvodce.
Před výletem není na škodu prolistovat si Babičku Boženy Němcové či se podívat na Moskalykův film na DVD.

Babiččino údolí

je národní přírodní památkou v okrese Náchod. Toto chráněné území je od roku 2015 ve správě regionálního pracoviště Východní Čechy Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky. Název údolí byl odvozen od názvu díla Boženy Němcové Babička, jehož děj autorka umístila právě sem. Údolí řeky Úpy severně od České Skalice se nachází poblíž zámku v Ratibořicích. Tuto krajinu nazval Babiččiným údolím poprvé roku 1878 spisovatel Otakar Jedlička, který působil ve Smiřicích jako lékař. Rezervace „Babiččino údolí u Ratibořic“ byla zřízena v roce 1952 a v roce 1978 byl krajinný celek prohlášen za národní kulturní památku.


Text: Jaroslav Monte Kvasnica
Foto: Jiřina Lacinová








 

■ nahoru