pomáháme

Pomocné tlapky o. p. s. - asistenční psi pro
zdravotně postižené

Helppes - Centrum výcviku psů pro postižené o.s.®

 O.S. Srdcem pro kočky

nadační fond Pes v nouzi

SmartDog s.r.o. Slovensko

Psí kariéra: Z útulku až na policejního psa

Miroslav Šůs pracuje již patnáct let u plzeňské městské policie. Když si vzal křížence Nera z útulku, netušil, že se z něj později stane policejní pes.

 


K něčemu jsou ty moderní technologie opravdu dobré. Informace o Nerovi visela na facebookové stránce organizace Psí štěstí, která zachraňuje psy ze špatných podmínek. Přítelkyně městského policisty Miroslava Šůse ji tam jednoho dne objevila a do Nera se na první pohled zamilovala. Pak už jen stačilo organizaci kontaktovat a vyrazit se na Nera podívat do dočasné péče. Přestože je Nero nejprve nechtěl pustit ani do domu, podařilo se jim rychle si ho získat a odjet s ním pak domů.

Začátky

Výcvik socializace a základní poslušnosti začal prakticky ihned poté, co s Nerem přijeli domů. Díky své nervozitě Nero útočil na vše, co se hýbalo, na lidi, zvířata, dopravní prostředky a další. Z dřívějška toho moc neuměl, ale velice rychle se učil. Se socializací a základním výcvikem začali pracovat pod vedením výcvikáře Václava Vůchy ze spřátelené ZKO. Poté se novopečený psovod také seznámil s Václavem Prášilem, který pracuje jako psovod u Policie ČR, pokračovali s Nerem pod jeho dohledem. Oběma těmto mužům je za to celá rodina velice vděčná, neboť jejich pomoc byla k nezaplacení. Nero je velice učenlivý a má obrovskou chuť do práce, ale také je dost nervózní a velmi nedůvěřivý k cizím lidem, ale pro své páníčky by se rozdal.

Policejním psovodem

Že by se Miroslav stal jednou policejním psovodem, ho poprvé napadlo asi před čtyřmi lety, kdy se u jeho sboru rozšiřovala skupina psovodů, ale v té době ještě neměl dost zkušeností a především prostor pro umístění psa. Ke služební kynologii se nakonec dostal s Nerem až díky kamarádce, která ho seznámila právě s výše jmenovaným policistou Václavem Prášilem, se kterým se kynologii začal věnovat naplno. Díky němu se podařilo Nera připravit na práci policejního psa a ve chvíli, kdy se u městské policie Plzeň uvolnila pozice psovoda, neváhal a zkusil se s Nerem přihlásit.

Dospělý pes není štěně

Většina policejních psovodů si služebního psa vychovává už od štěňátka. U Nera tomu bylo jinak, byl to již dospělý pes. U štěňat je výhodou, že je rovnou připravujete k výkonu služby a postupně si je tvarujete, nemají žádné špatné návyky. Naopak starší pes už je může mít a pak je potřeba jej převychovat, což je mnohem náročnější, především časově. „Pokud se zanedbá socializace, může to pak být velký problém. Když jsme si Nera přivezli, tak například nedokázal v domě vyjít po schodech do patra, na vše si musel postupně zvykat, ale teď nemá problém s žádným prostorem,“ říká Miroslav Šůs. Z Nera se stal policejní pes po roce a půl, příprava do služby trvala přibližně rok. „Bylo k tomu potřeba hlavně hodně času a pomoc zkušených lidí. Nakonec jsme museli absolvovat kurz, kde jsem na závěr musel splnit zkoušku já jako psovod a poté před zkušebním komisařem jsme museli splnit zkoušku, která se skládá z cviků poslušnosti a obran,“ dodává Miroslav Šůs.



Stále je co zlepšovat

Nero toho nyní zvládá už hodně, ale není úplně ve všem stoprocentní. Zkoušky však zvládl a to je pro něj i Miroslava velký úspěch. Mezi cviky, které musí služební pes městské policie zvládat, je jak poslušnost (přivolání za pochodu k noze, ovladatelnost na vodítku, aport činky, vysílání psa za pochodu do třiceti kroků, štěkání na povel, odložení za pochodu vleže, skok přes metrovou překážku tam i zpět, přejití nízké kladiny, prolezení můstkem a prokázání klidu při výstřelu) a dále cviky obrany (průzkum terénu, označení ukryté osoby, klid při prohlídce osoby psovodem, doprovod nalezené osoby společně s psovodem, průzkum objektu, označení ukryté osoby v objektu, zásah při výtržnosti osoby, obrana psovoda při nečekaném přepadení, strážní služba při pohybu v noci, zadržení pachatele v noci do třiceti metrů, zákrok proti pachateli v místnosti a zadržení pachatele s protiútokem). Rozhodně toho tedy není málo. „Policejní pes musí být fyzicky zdatný a hlavně velmi odolný, protože boj, který může ve službě nastat, může být bojem o vlastní život, potažmo i o život psovoda,“ tvrdí Miroslav Šůs.

Nero v práci

Při službě provádí Nero a jeho pán především kontroly problémových lokalit, kde se zdržují podezřelé „závadové“ osoby, tedy i kontroly chatových oblastí. Vždy jsou také připraveni vyjet prověřovat různá oznámení a zajišťovat ostatní hlídky. Zatím Nero nemusel nikdy přímo zasahovat, většinou stačí jen přítomnost psa, a situace se uklidní. Několikrát však policii upozornil na určitých místech na přítomnost osob nebo i vyhledal podezřelou osobu v křoví ve vzdálenosti asi tři sta metrů od místa nálezu věcí. Největší motivací pro Nera zůstává možnost kousnout si do figuranta. Další velkou motivací jsou pro něj míčky, pro které dle slov majitele udělá všechno možné.

Správný parťák

V současné době rozděluje Miroslav Šůs svůj čas mezi úpravu nového bydlení, práci, výcvik a osobní život. Nero ve svém volném čase nejraději dovádí se svou kamarádkou Eily (Jack Russell teriér). Miluje drbání a mazlení s paničkou a jako asi každý pes nemusí veterináře.
„Hlavní změnou je asi to, že se mi koníček stal prací, což asi nemůže říci každý,“ dodává Miroslav Šůs.

Text: Marie Trauškeová
Foto: archiv Miroslava Šůse

 

■ nahoru


Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Rozumím!