pomáháme

Pomocné tlapky o. p. s. - asistenční psi pro
zdravotně postižené

Helppes - Centrum výcviku psů pro postižené o.s.®

 O.S. Srdcem pro kočky

nadační fond Pes v nouzi

SmartDog s.r.o. Slovensko

Nipper, pes z reklamy na gramodesky

starvita
reklama 

Zná ho většina z nás, a přitom o něm skoro nikdo nic neví… O kom je řeč? O psíkovi, jehož portrét nesou milióny starých gramofonových desek prodávaných na celém světě.

 

Stal se nejoblíbenějším reklamním symbolem v nahrávacím průmyslu na konci 19. a na počátku 20. století. Obrázek psa upřeně hledícího do gramofonové trouby a soustředěně poslouchajícího zvuk, který z ní vychází, pomáhal prodávat první gramofony i gramodesky a dodnes patří k nejhezčím a nejoriginálnějším reklamním poutačům, které byly kdy vytvořeny.
Pes poslouchající gramofon se pak stal všeobecně známý jako součást loga mnoha světových gramofonových a nahrávacích značek, například HMV, EMI, RCA, Victor Talking Machine Company a dalších. Málokdo ale ví, že předobrazem psa z reklamy byl kříženec Jack Russell teriéra jménem Nipper.

Vášnivý „chňapač“

Malý bílý pes s hnědýma ušima se narodil v roce 1884 v anglickém Bristolu. Už jako štěně si velmi oblíbil chňapání po lidských nohou, a tak dostal jméno Nipper, což by se dalo do češtiny přeložit například jako Rafan. A svému jménu skutečně dělal čest – nikdy se prý neváhal zapojit do psí rvačky a proslul nadšením, s nímž pronásledoval myši a bažanty v místním parku. Byl to prostě energický a akční pes, jak už teriéři bývají.



Čtyřnohé dědictví

Jeho prvním páníčkem byl scénický výtvarník Mark Henry Barraud žijící v Bristolu. Když byly Nipperovi tři roky, jeho pán předčasně – v mladém věku – zemřel. Osiřelého psa se ujal Markův mladší bratr Francis Barraud a odvezl si ho do Liverpoolu, kde tehdy bydlel. Spolu se psem si z bytu svého zemřelého bratra přivezl i jeho fonograf. Byl to tehdy poměrně nový vynález (Thomas Alva Edison jej zkonstruoval teprve roku 1877), díky kterému bylo možné doma pořizovat zvukové nahrávky na speciální válečky a pak si je i přehrávat. Mark si fonograf pořídil krátce před svou smrtí a na válečky nahrál svůj hlas. Jeho bratr Francis si pak tyto nahrávky často pouštěl a vždy ho zaujalo, jak na hlas svého zemřelého pána reaguje Nipper. Pes pokaždé ohromeně poslouchal a vypadalo to, že přemýšlí, jak je možné, že svého pána slyší z toho podivného předmětu.

Hlas jeho pána

Později, v roce 1895, Nipper přirozeným způsobem zemřel a byl pohřben na malém hřbitově v Kingstonu nedaleko Temže. V paměti Francise Barrauda však dlouho zůstal obraz malého psa pozorně naslouchajícího zvuku linoucímu se z fonografu. O tři roky později, v roce 1898, se rozhodl přenést svou vzpomínku na plátno, a vznikla tak první malba nazvaná „His Master’s Voice“ (v překladu „Hlas jeho pána“). Později o tomto svém nápadu prohlásil, že to byla nejšťastnější myšlenka, jakou kdy měl. Když tuto svou malbu dokončil, napadlo ho, že by o ni mohla mít zájem společnost Edison Bell vyrábějící a prodávající fonografy a gramofony. Majitel firmy však tehdy Barraudův obraz odmítl s tím, že psi neposlouchají fonograf. Malíř ho tedy zkusil nabídnout ještě dalším společnostem, ale neuspěl.

Místo fonografu gramofon

V roce 1899 se však na Barrauda usmálo štěstí. Měl v úmyslu namalovat další verzi obrazu, na které by původní černou troubu fonografu nahradil modernější, mosaznou. Protože ji ale nevlastnil, šel si ji vypůjčit do kanceláře společnosti The Gramophone Company patřící německému vynálezci gramofonu Emilu Berlinerovi. Britský manažer firmy tehdy malíři navrhl, ať původní fonograf na obrazu nahradí modernějším gramofonem s tím, že od něj pak společnost malbu koupí. A jak slíbil, tak se také stalo. Nový obraz s gramofonem byl ještě téhož roku použit ve firemním katalogu a dosáhl velké popularity. Obrázek psa poslouchajícího gramofon se později stal úspěšnou ochrannou známkou značky His Master’s Voice, která je dodnes používána.
A nezapomnělo se ani na Nippera – ulice vedoucí k místu jeho posledního odpočinku v Kensingtonu byla na jeho počest v roce 2010 pojmenována Nipper Alley.


Text: Mirka Koníčková
Foto: Shutterstock a archiv

 

■ nahoru


Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Rozumím!