pomáháme

Pomocné tlapky o. p. s. - asistenční psi pro
zdravotně postižené

Helppes - Centrum výcviku psů pro postižené o.s.®

 O.S. Srdcem pro kočky

nadační fond Pes v nouzi

SmartDog s.r.o. Slovensko

Magický Ještěd

starvita
reklama 

Málokterý obraz je v naší zemi tak typickým symbolem zimy a zimních sportů jako charakteristická silueta hory Ještěd, která přitahuje lidské oči jako magnet. Tak se tam pojďme vydat.

 

Masivní zájem turistů o dominantní vrchol tyčící se nad severočeským Libercem se naplno probudil v 19. století. Ještěd (1012 m n. m.), který se tyčí k obloze jihozápadně od Liberce, je nejvyšším vrcholem Ještědsko-kozákovského hřbetu. Od Jizerských hor je oddělen horským sedlem v Jeřmanicích. Masiv je od roku 1995 součástí Přírodního parku Ještěd (s rozlohou 93,6 km čtverečních). Tělo Ještědu tvoří kuželovitý suk s příkrými stupňovitými svahy s terasami krytými balvanovými haldami a kamennými moři. Najdeme tu i kvarcitové skály, které jsou hojně navštěvovány horolezci.
Na jihozápadních svazích pramení řeka Ploučnice. Vrchol Ještědu se zvedá nad hranicí lesa (nachází se v pouhých 980 metrech nad mořem kvůli exponované poloze a velmi silným větrům). Nad pásmem lesa najdeme porosty kleče, větry deformovaných bříz, modřínů a smrků. Ještěd byl od nepaměti dominantou i symbolem severních Čech. První kamenný kříž na jeho vrcholu byl vztyčen prý už v roce 1737. Tradice ještědských křížů pokračovala, byť později byly vztyčovány již jen dřevěné. Roku 1838 byl na vrcholu postaven obelisk na památku návštěvy Adély Rohanové (zvaný Rohanský kámen – Rohanstein). Tento kamenný objekt stojí dodnes na někdejší hranici mezi Rohanským a Clam-Gallasovským panstvím.

Výstup na vrchol

Na vrchol můžeme vystoupit mnoha cestami. Tradiční výstup je od bývalé konečné tramvaje v Horním Hanychově (součást Liberce) vzhůru. Na Nový rok pořádá vždy Klub českých turistů Lokomotiva Liberec tradiční Novoroční výstup na Ještěd.
My se vydáme po červené a zelené značce, které se po kilometru rozdělují. Pokud zvolíme zelenou, dojdeme k Hanychovské jeskyni (136 metrů dlouhá krasová jeskyně v bývalém Panském lomu; jeskyně je nepřístupná a je významným zimovištěm netopýrů). U jeskyně se napojíme na žlutou značku, která nás dovede do známého střediska zimních sportů – do Plání pod Ještědem. Z Plání si můžeme udělat odbočku po modré asi kilometr jihovýchodním směrem k pomníku manifestace českých a německých dělníků z roku 1870. Vrátíme se po modré zpět a pokračujeme po červené vyhlídkové cestě, která vede po rozvodí Severního a Baltského moře a dovede nás na vrchol.
Zajímavé je, že už němečtí turisté vedli přesnou evidenci pěších výstupů na vrchol Ještědu a každý rok zveřejňovali jména osob, které na vrchol vystoupily nejvícekrát. Tak například v roce 1922 vystoupil jistý Rudolf Kauschka na vrchol dvanáctkrát během jediného dne. Držitelkou rekordu v největším počtu výstupů na Ještěd v jediném roce byla roku 1937 Lilly Flassaková, která se na vrchol dostala 709krát. Její rekord překonal až v roce 2006 třiašedesátiletý důchodce Vladimír Ježek z Liberce, který tam vystoupil 712krát.
My asi žádné rekordy trhat nebudeme – postačí nám výstup se psy a odměnou nám bude, pokud se nám vyhne mlha (i když i ta bývá na Ještědu magická), nádherný kruhový výhled.
Zpovykaní turisté, kteří se nechtějí trmácet do kopce (pejskaři mezi ně dozajista nepatří), mohou využít kabinovou lanovku, která je v provozu od roku 1933. Její celková délka je 1183 metrů a má převýšení 400 metrů. Lanovka na Ještěd byla druhou existující lanovkou v Čechách (první byla v Janských Lázních v Krkonoších).

Výhled na půl Čech

Díky výšce a osamělosti hory se poutníku nabídne z vrcholu pohled na celou polovinu Čech. Severním směrem dohlédneme do Německa a Polska. Na východ se nám otevře pohled na Jizerské hory, Krkonoše a Orlické hory. Na jih můžeme při dobré viditelnosti dohlédnout na Železné hory, jihozápadně uvidíme Polabí, Prahu, Brdy a Křivoklátskou vrchovinu. Na západ od nás spatříme České středohoří a při dokonalé viditelnosti můžeme dokonce obdivovat i siluetu Doupovských a Krušných hor.
Mnoho turistů vystupuje na Ještěd k večeru kvůli impozantnímu západu slunce. Pohled na toto dechberoucí divadlo patří k nezapomenutelným zážitkům.

„Plavba vesmírnou lodí“

První stavbičkou na vrcholu Ještědu (kde podle pověsti žili tři čerti) byla v roce 1847 prostá chýše. Tu v roce 1906 vystřídal horský hotel, který ovšem v roce 1963 vyhořel. Od roku 1973 stojí na vrcholu životní dílo architekta Karla Hubáčka – supermoderní stavba ve tvaru rotačního hyperboloidu. Stavba, která je vysoká osmadevadesát metrů, zahrnuje hotel, restauraci a radiokomunikační zařízení. V socialistické éře (a nejen v ní) šlo o skutečný unikát: každý detail, každičká maličkost – od osvětlení přes tapiserie, skleněné emblémy po poslední židli – zde bylo vytvořeno jako absolutní originál renomovanými umělci, který nikde jinde nenašel obdoby. Pokud se budete k vrcholu se „startující vesmírnou lodí“ blížit za šera či v mlze, dozajista pochopíte, co jsou to „blízká setkání třetího druhu“. Stavba Karla Hubáčka je od roku 1998 prohlášena národní kulturní památkou.

Čas návratu

Když se pokocháme scenériemi výhledu či posezením v restauraci (kam mají psi přístup), můžeme si vybrat na zpáteční cestu několik variant. Kdo chce zvolit kratší variantu, vydá se po modré a kolem bývalé sáňkařské dráhy zpět do Horního Hanychova.
Kdo chce poznat ještě něco nového, vyrazí po červené značce a může si udělat odbočku k mohyle letců, kteří zde zahynuli v srpnu 1948 při letu z Prahy do Liberce. V husté mlze za špatné navigace narazilo letadlo přímo do svahu Ještědu. Dodnes zde můžeme objevit kusy havarovaného letounu. Po červené dorazíme do Výpřeže, či chcete-li Tetřevího sedla, kudy prochází silnice z Liberce do Českého Dubu. Název Výpřež pochází z doby, kdy byl náklad přepravován koňskými potahy. V tomto sedle byla totiž vypřahána pomocná koňská spřežení, která pomáhala zdolávat namáhavé stoupání. Z Výpřeže se zpět do Horního Hanychova dostaneme po žluté, a poté po modré turistické značce.

Rady do batohu

V orientaci v popisované oblasti vám dobře poslouží mapa Klubu českých turistů č. 20–21 Jizerské hory – Frýdlantsko (měřítko 1:50 000).
Pohybujeme se po území Přírodního parku Ještěd, proto budeme mít psy neustále pod kontrolou.
Nepodceňujte počasí – v horském terénu se může velmi rychle změnit.
Přestože se můžete na vrcholu Ještědu občerstvit, mějte pro jistotu v batohu vodu a něco na zub pro psy i sebe.



Text: Jaroslav Monte Kvasnica
Foto: Jiřina Lacinová



 

■ nahoru


Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Rozumím!