pomáháme

Pomocné tlapky o. p. s. - asistenční psi pro
zdravotně postižené

Helppes - Centrum výcviku psů pro postižené o.s.®

 O.S. Srdcem pro kočky

nadační fond Pes v nouzi

SmartDog s.r.o. Slovensko

Nepříjemná novinka v trávě

Piják byl dlouhé roky méně známým parazitem, kterého zdaleka mediálně zastiňují jeho jiní příbuzní z čeledi klíšťat. Bohužel nyní se ukazuje, že i o něm budeme asi slýchat častěji. Přenáší totiž babeziózu. Nepříjemnou a nebezpečnou chorobu domácích i divokých zvířat, která se bohužel občas nevyhýbá ani člověku.

 

Zima je pryč a snad všichni majitelé psů a hlavně jejich čtyřnozí přátelé už se těší z jara a procházek v přírodě. Vše se začíná probouzet k životu, zelenat a kvést. Bohužel se k životu, a to hodně aktivnímu, probouzí i nepříjemní obyvatelé lesů a luk, kteří na nás i naše mazlíčky hladově čekají. Kromě všem známého klíštěte obecného se však objevuje stále častěji i piják lužní. A s tímto nepříjemným tvorem také nové nebezpečí v podobě závažného onemocnění – psí babeziózy, kterou tento piják přenáší.

Parazit postupuje na sever

Piják lužní (Dermacentor reticulatus) patří do stejné čeledi jako klíště obecné, je však významně větší. Nenasátí jedinci dosahují velikosti kolem pěti milimetrů. Typická je pro ně také výrazná kresba na štítku, který je obvykle hnědočervený a kresba bílá. U samečka pokrývá štítek celé tělo, u samičky jen jeho přední část. Štítek se u nasátých samiček nezvětšuje, a tak je v poměru k velikosti těla méně zřetelný.
Piják lužní se vyskytuje v pásu napříč Evropou od Španělska na západě až po Sibiř, včetně jižní části Britských ostrovů. Zejména v posledních dvou desetiletích areál výskytu pijáka významně roste, zejména směrem na sever – nejvýznamnější změny je možno sledovat v Německu, Polsku a pobaltských státech.
V České republice se piják tradičně vyskytuje na extrémním jihovýchodě republiky, v pomyslném trojúhelníku sevřeném řekami Dyjí (zhruba od Mikulova směrem k Lanžhotu) a Moravou (především od Hodonína směrem po proudu Moravy). Mezi významné oblasti výskytu patří vlastní soutok Moravy a Dyje, Břeclav a přilehlé okolí, Lednice a okolí Pálavy. V těchto lokalitách je piják známý po mnoho desetiletí. V poslední době se zdá, že i u nás dochází k posunu severně, nejnovější ojedinělé nálezy pochází z oblastí severovýchodně od Brna. Rozhodně ale nelze vyloučit, že rozšíření pijáka je již mnohem širší.



Nekonečný koloběh

Piják vyhledává prosluněné trávníky, luční porosty podél řek, travnaté pásy podél silnic a okraje lesa. V lese jako takovém nebo ve vysokém křoví obvykle nežije. Pijáci jsou typičtí dvěma vrcholy výskytu, a to v jarních a podzimních měsících. Během teplých zim je jejich výskyt na vhodných lokalitách skoro nepřetržitý, letní nálezy nejsou tak časté. Vrchol aktivity obvykle spadá do měsíců března–dubna a září–října, v závislosti na počasí.
V přírodě se běžně můžeme setkat pouze s dospělci, nenápadné larvy a nymfy sají krev na volně žijících savcích a často žijí jen v hlodavčích norách. Na rozdíl od skrytě žijících larev samci a samičky pijáků tráví většinu svého aktivního času čekáním na hostitele na vrcholcích vegetace, stéblech trav a nízkých keřích, a to především za teplých slunných jarních a podzimních dnů. Prochází-li vegetací s číhajícími pijáky větší zvíře (srna, jelen, divočák, pes) nebo člověk, pijáci aktivovaní otřesy vegetace přelezou na svého nového hostitele a dříve nebo později se přichytí a začnou sát krev. K přichycení na člověka dochází jen ojediněle. Samečci v podstatě krev nesají a po svém hostiteli se čile pohybují, hledajíce samičky. Ty se naopak rychle přichytí a po páření začnou intenzivně sát krev a zvětšovat svůj objem až do velikosti fazolky (přes 1 cm). Zvětšuje se pouze měkká část těla samičky, takže barevný štítek, dobře pozorovatelný na nenasáté samičce, se posléze stává nenápadným. Po několika dnech sání a zvětšování se samička z hostitele odpadá, ukrývá se ve vlhkém prostředí na povrchu půdy a klade několik set vajíček. Z vajíček vylíhlé larvy parazitují především na hlodavcích, posléze se mění na nymfy, opět sají krev na hlodavcích a drobnějších savcích. Z nasátých nymf nakonec vznikají nám již známí samci a samičky.

Psí malárie

Největším nebezpečím, které piják lužní představuje pro psy, je přenos závažného onemocnění – psí babeziózy, též někdy označované jako psí malárie. Původcem tohoto onemocnění je mikroskopický prvok Babesia canis. Onemocnění může probíhat akutně nebo také chronicky. K přenosu babeziózy dochází 48–72 hodin po přisátí nakaženého klíštěte, první příznaky onemocnění se objevují obvykle za 5–7 dnů (někdy až za 3 týdny). Akutní forma onemocnění začíná většinou vysokou horečkou až 42 °C, silnou žízní, nechutenstvím, únavou a rychlou ztrátou kondice a váhy. Během dalšího průběhu onemocnění se objevuje průjem a úbytek červených krvinek vedoucí k chudokrevnosti a žloutence doprovázené červenou nebo nazelenalou močí. Na kůži nebo na sliznicích mohou být patrné známky krvácení. Dále se mohou objevit povrchové záněty sliznice, zejména v oblasti dutiny ústní.
V případě chronického průběhu babeziózy se objevují střídavé horečky, celkové snížení kondice a nechutenství. Objevují se záněty žaludku, sliznice dutiny ústní, záněty svalů, dušnost a postižení oběhové soustavy spojené se zvýšenou krvácivostí. Postižení centrální nervové soustavy může vést k obrnám nebo až k epileptickým záchvatům. Pokud nejsou psi léčeni, končí babezióza jejich uhynutím.
K diagnostice se používají anamnestické údaje, klinické vyšetření zvířete, a typický je také nález babesií v krevním nátěru. Terapie spočívá v ničení parazitů cílenými preparáty a dále v podpůrné terapii, prognóza je však velmi opatrná, zvláště v akutních případech.
Preventivně je nutné chránit psa preparáty proti klíšťatům po celou sezonu. Na trhu je velké množství přípravků v různých aplikačních formách a s různou délkou působení. Dříve velmi oblíbené spot-ony (pipetky) a obojky postupně nahrazují tablety, které dokážou ochránit psa proti klíšťatům až tři měsíce. Výhodou je snadné podání ve formě ochucené tablety a pes se může bezstarostně oddávat všem oblíbeným aktivitám včetně koupání, aniž by se snížila účinnost preparátu.

Chcete vědět víc?

Pro zájemce o problematiku je spousta zajímavých informací k nalezení na webových stránkách: najdipijaka.cz a kliste.cz

Text: Jana Blažková, veterinární lékařka, Klinika Poděbradská, Praha
Foto: Shutterstock

 

■ nahoru


Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Rozumím!