pomáháme

Pomocné tlapky o. p. s. - asistenční psi pro
zdravotně postižené

Helppes - Centrum výcviku psů pro postižené o.s.®

 O.S. Srdcem pro kočky

nadační fond Pes v nouzi

SmartDog s.r.o. Slovensko

Inspirace na výlety: Volání Vysočiny

Českomoravská vrchovina je zaslíbeným rájem běžkařů, turistů, sportovců i pejskařů. Kouzelná zvlněná krajina zdobená lesy, políčky i skalními útvary však láká poutníky v každém ročním období...

 

Tři Studně – inspirace umělců

Za východiště výletu si tentokrát zvolíme malou obec Tři Studně, která leží 6,5 km severozápadně od Nového Města na Moravě v samém srdci ChKO Žďárské vrchy. Přímo u hotelu Horník–Askino (vlastní ho známý český musher Jiří Trnka) najdeme nejvýše položený rybník Sykovec (vznikl mezi lety 1587–1646, a je tedy starší než samotná obec, která vznikla až v roce 1665). Nedaleko vesnice se nachází další známý rybník Medlov.
Nádherná příroda zlákala v minulosti mnohou významnou osobnost. Básník Miroslav Bureš zde složil roku 1954 Píseň o studánce Rubínce, kterou o rok později zhudebnil Bohuslav Martinů pod názvem Otvírání studánek. Tři Studně často navštěvoval i hudební skladatel Václav Kaprál se svou dcerou Vítězslavou – známou skladatelkou a dirigentkou. O životě Kaprálových i o Bohuslavu Martinů pojednává kniha Jiřího Muchy Podivné lásky.
Na Třech Studních je mnoho možností k ubytování a tato lokalita je skvělým východištěm k mnoha zajímavým túrám.

Na Malínskou skálu

Ze Třech Studní vyrazíme po zelené turistické značce, u rybníka Medlova se krátce napojíme na modrou a u Podmedlovského Mlýna přejdeme na žlutou značku. Putujeme typickou vysočinskou krajinou do půvabného Kadova. Zde se můžeme osvěžit ve svérázné hospodě U Janečků a ochutnat originální bylinný likér Kadovánek, který prý „zaduje do hlavy, profičí myslí, odfoukne starosti, tobolku čistí“. Hospodské stavení je nejstarším domem v Kadově, bylo postaveno asi roku 1656. Prvním majitelem byl Wolf Drechsler (Vlk Struhař).
Z Kadova vyrazíme lehkým krokem (pokud jsme to nepřehnali s Kadovánkem) po zelené značce ke skalnímu útvaru Dráteničky. Fantasmagorický útvar nedaleko Samotína a Blatin láká horolezce odedávna. Dvě stě metrů dlouhý a čtyřicet metrů široký rulový útes bere poutníkům dech. Výstup na vrchol ponechme skálolezcům. Turističtí hazardéři sice mají možnost vyšplhat na vrchol Dráteniček krkolomnou stezičkou po hřebeni, ale to rozhodně nelze doporučit. Pro psy je stezka absolutně nepřístupná a nezodpovědní páníčci by měli před svým hazardním pokusem raději sepsat závěť.
Z Dráteniček pokračujeme ještě kus cesty po zelené, na rozcestí pak přejdeme na červenou turistickou značku, která nás zavede na Malínskou skálu. Jde o skupinu čtyř mohutných rulových skalisek a několika menších věží. Nejbizarnějším útvarem je skalisko Výspa. Hřebenovitý útvar se táhne do příkrého svahu, který je zakončen svislými západními stěnami, jež dole vybíhají v malou věž, nazývanou Ďáblova kazatelna. Pod skalami nalezneme několik balvanových proudů. Z nejvyššího vrcholu je nádherný výhled do okolní krajiny. V zimě ovšem musíme být při výstupu maximálně opatrní a při náledí se raději lákavého výhledu vzdát!



Lisovská skála

Pokud nám zbývá dostatek sil, můžeme pokračovat po červené na nepříliš vzdálenou Lisovskou skálu (802 metrů n. m.) Vrchol je tvořen rulovou skálou, je však zalesněný a tudíž bez rozhledu. Předmětem ochrany rezervace je rulový mrazový srub s navazujícím kamenným mořem, který je jednou z nejlépe zachovalých ukázek mrazového zvětrávání ve vrcholových partiích Žďárských vrchů.

Žákova hora

Z Lisovské skály můžeme pokračovat po červené na druhý nejvyšší vrchol Žďárských vrchů – na Žákovu horu (809,8 metrů n. m.) Jméno hory je odvozeno od pověsti o žácích – chovancích žďárského kláštera, kteří sem zabloudili v hlubokém hvozdu a již se nikdy nevrátili. Vrchol je porostlý stromy a je bez rozhledu. Žákova hora patří mezi 145 význačných vrchů v České republice, kde jsou zřízeny trigonometrické body (v případě Žákovy hory se jedná o trigonometrický bod 431).

Pramen Svratky?

Půl kilometru od rozcestí pod Žákovou horou se na zelené značce nachází Stříbrná studánka. Rozcestník praví, že se jedná o pramen řeky Svratky. O tom se však již dlouhá léta vedou spory. Smírné příměří nabízí variantu, že tato studánka je jedním z pramenů Svratky. Pramínek vody je velmi slabý. Obtížně čitelný nápis na památníku u studánky praví, že právě zde prezident Ludvík Svoboda v roce 1970 vyhlásil Chráněnou krajinnou oblast Žďárské vrchy. Zlé jazyky tvrdí, že se tento pramínek Svratky hodil proto, že se k němu dalo dopravit automobilem a vysocí papaláši se nemuseli vláčet po kopcích v pohorách.

Jak zpět?

Ze Žákovy hory se dostaneme zpět do Třech Studní po zelené značce přes Fryšavský kopec, kde přejdeme na modrou a dále přes Brožovu skalku (skalní útvar v lese).
Pokud však túru ukončíme dříve, po prostudování mapy zjistíme, že máme dostatek možností vybrat si z mnoha dalších variant návratu.
Box 1:
POZOR!
V zimním období musíme být na popisované túře velmi opatrní. Je třeba počítat s náhlou změnou počasí, ale i s exponovaným skalním terénem. Zbytečný risk je k ničemu! Lépe se vrátit než zbytečně riskovat zranění. Žďárské vrchy a jejich lákavé půvaby nám neutečou, ale dokážou počasím a povětrnostními podmínkami zaskočit, stejně jako to známe a čekáme na horách.


Rady do batohu

K orientaci v terénu nám dobře poslouží mapa z Edice Klubu českých turistů č. 48 Žďárské vrchy v měřítku 1 : 50 000.
Mnoho potřebných a zajímavých informací získáme v turisticko-vlastivědném průvodci obcemi a jejich okolím – Pavel Svoboda – Novoměstsko.

Na popisované trase nalezneme několik restaurací, kde se můžeme občerstvit. Přesto se však svačinou a vodou pro psy i sebe dobře vybavíme.
Budeme se pohybovat v Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy, takže své psy budeme mít pochopitelně pod kontrolou.


Text: Jaroslav Monte Kvasnica
Foto: Jiřina Lacinová



 

■ nahoru


Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Rozumím!